V Odchovně bydlely tři nejstarší černé holky jen pár týdnů, než dorazil nový byt.  Zdědily ji po andulce a dvou starších sousedkách. Měla mříže shora dolů a holky po ní nemohly šplhat. Navíc ty mříže jsou měkké a křivé, takže se dají ohnout, zvládne to i mimino. Takže Dana asi pět minut po nastěhování zjistila, kudy se protáhne sen. Sára to zkusila na jiné straně, ale ztratila rovnováhu, když prostrkávala hlavu v mezeře mezi mřížemí, a málem si zlomila vaz. Povedlo se jí otočit na břicho a vytáhnout hlavu dřív, než se hysteričtí lidé dostali dovnitř. Ti je už jen vytáhli a nastěhovali dočasně do přepravky. Když zase mohly do Odchovny, zjistily, že je obalená pletivem, po kterém se dá lézt.

V Odchovně měly kromě samozřejmé misky a napáječky malou dětskou hamaku, tři větve, velký domeček (člověk tehdy už zjevně tušila, kolik vyrostou), minerální kámen, který používaly místo žebříčku a kámen na broušení drápů, který nepoužívaly vůbec.

V odchovně holky bydlely celkem tři týdny, pak se stěhovaly do většího.

Nevenin dodatek:

Po téhle zkušenosti nedůvěřuji ptačím klecem s tenkými mřížemi, obzvlášť pokud jsou třeba jen lehce zkřivené. Špatně se do nich upevňují patra (tehdy jsem vůbec nepřišla na to, jak to udělat, takže měly jen hamaky a větve) a po svislých mřížích potkani nemohou šplhat.

Ve vaničce se nacházel vysouvací mělký šuplík, což možná ulehčí úklidy kolem andulky, ale u hlodavců je spíš na obtíž. Podestýlka zapadávala za a pod šuplík. Protože jsem měla klec obalenou z bezpečnostních důvodů pletivem, nedostala jsem se ke dvířkům a kdykoliv jsem se potřebovala dostat do klece, musela jsem ji zvednout ze dna.

V novém a větším se holkám líbilo, protože kromě větší hamaky dostaly tři patra, rouru, aby se jim líp lezlo z patra na patro, když se jim nechce skákat nebo šplhat po mřížích, záchodek, který tehdy ve třech ještě skutečně používaly.

Nevenin dodatek:

Tuto klec jsem koupila za 808 Kč v e-shopu (snad exo-eko.cz) v březnu 2007. Sháněla jsem dostačující bydlení pro tři potkanky za cenu max. 1500 Kč. Líbilo se mi, že má na kratších stěnách svislé a delších vodorovné mříže - ukázalo se to také jako velmi praktické. Na vodorobné mříže se dobře uchytila patra a tunely a potkani je používali ke šplhání, na svislé jsem věšela napáječku a šroubovací misku.

Pro několik mláďat nebo dva dospělé potkany mně připadá dostačující, pokud si k ní vyrobíte větší patra. Má navíc dveře vpředu a nahoře, takže se na ni dá přistavět ještě jedna, aby potkani měli více prostoru k pohybu, když vyrostou. Mnoho chovatelů si pořizuje těchto klecí více, protože jsou vzhledem ke kvalitě poměrně levné a různými způsoby je propojují.

Dostala jsem k ní dvě dřevěná patra, která jsem ještě před použitím oblepila vodotěšnou tapetou. Další dvě patra mně vyrobil taťka z plastu. Tunely jsem nařezala z drenážní trubky, která zbyla kamarádovi z výroby klece pro jeho kluky, a připevnila šrouby ke mřížím. Košíčky jsem pokládala na patra a připevňovala do rohu dráty, stejně jsem připevnila do rohu na dno záchodek, který neměl háčky na mříže.

Za začátku jsem každý týden při čištění celou klec rozebírala a umývala potkaní nábytek v dřezu. Později jsem zjistila, že stačí klec odnést do sprchy a všechno osprchovat studentou a horkou vodou - když některé nečistoty nechtěly pustit, nechala jsem je odmočit. Vzhledem k umístění dvířek se většina pater dala při meziúklidu jendoduše otřít hadrem.

Jednoho pozdě jarního dne holky zjistily, že jsou horní dveře otevřené. Radost vystřídalo mírné zklamání, protože místo volné cesty ven šlo o nástavbu, do které se přestěhovala hamaka a košík, takže dostaly oddělenou ložnici. Kromě ní dostaly další košík, hamaku, barevné lano, nohavici od riflí a tunel, který se dal kousat.

Za pár týdnů se Dana naučila vyrazit dvířka od ložnice a šla ven na špacír. Vyhrála souboj se síťovým kabelem, kabelem od tiskárny a prodlužovačkou, ulovila a zneškodnila stříkačku na dávkování hnusných léků a kdy ochutnala skříň, vzbudila tím naši člověka. Ta se podívala za postel, spočítala nás, zřejmě započítala něčí zadek jako pátou hlavu, zavřela dvířka do ložnice a šla spát. O pár minut později se Dana rozhodla, že si zkrátí cestu přes její obličej, což mělo za následek konec výletu. Člověk vytáhla kleště a ohnula háček na dveřích tak, že jsme ho už nemohly otevřít.

Nevenin dodatek:

Když moje tři holky vyrostly, bylo mně jasné, že budu časem potřebovat větší klec, měla jsem totiž v plánu pořídit si k nim dvě miminka. Prozatím jsem nahoru na eloxku přidrátovala ptačí klícku, kterou jsem používala předtím. Později jsem zjistila, že to nebyl dobrý nápad, protože se na styčných bodech sedřel z eloxky lak.

Přes nástavec už se nedalo dost dobře dostat dovnitř klece k patrům, takže jsem místo meziúklidů jednou za tři dny celou ubikaci zvedla z vaničky a důkladně vysprchovala.

Eloxka po desetiměsíčním používání nenesla žádné známky opotřebení kromě odřeného laku na místěch, kde k ní byl připevněn nástavec a kde mně ji odřeli při přepravě. Prodala jsem ji včetně vybavení kamarádce pro její kluky.

Když je teplo a lidé mají volno, mají tendence odlétat do teplých i studených krajin. Konkrétně naše člověk odjela jednou pryč bez nás a podruhé nás vzala s sebou. Blešinky (tedy trojice nejstarší černých holek) tvrdily, že strávíme víkend v přepravce a jestli se nebojíme, tak můžeme přes den volně chodit ven. Dopadlo to jinak - naše člověk přitáhla nejprve plnou tašku a pak pěkný velký holobyt a začala do dna nakládat věci z tašky. Chvíli jsme se dohadovaly, jestli nedošlo ke změně plánu a nebudeme se stěhovat do nového, anebo jestli se nepřistěhují nějací nováčci (a třeba by to mohli být kluci!). Naše dohady ukončila přepravka nastavená u dvířek. Nastoupily jsme si a vzápětí nás místo na autobus lidé odnesli do auta a s námi i nový byteček. Oproti našemu obvyklému bytu měl tenhle větší a průhledné tunely, rohová patra místo obdlníkových a žebříčky.

Naše člověk nám vysvětlila, že to bude naše bydlení na víkendy a prázdniny, když pojedeme navštívit její rodinu.

Nevenin dodatek:

Původně jsem chtěla sehnat větší klec a eloxku odvézt domů jako víkendové bydlení. Stanovila jsem si jako strop tři tisíce a nejdříve na doporučení několika chovatelů vyrazila do bazaru v Libni. Náhodou jsem se tam dostala do velkoobchodu Almika, kde se mně zalíbila jedna klec - napohled vypadala pěkně, ale měla dvířka jen na boku. Bylo mně jasné, že na běžné používání tahle klec nebude. Skladníci, kteří mně zjistili cenu, si vzpomněli, že mají ještě jednu klec nabořenou a vyřazenou z prodeje, kterou mně můžou prodat se slevou. Klec měla v jednom spodním rohu utržený spoj a zkřivené pletivo - což spravilo pár ran kladivem a svářečka.

Rovnou jsem dokoupila další vybavení a sladina je do šedo-červena - momentálně jsou to tři patra, 2 oblouky, 2 tunely, žebříček, napáječka s držákem, dvě šroubovací misky (na suché a mokré krmivo), drátěná koule na zeleninu a rohové WC. Dřevotřísková patra, která jsem dostala ke kleci, jsem postupně obě vyhodila - natahovala moč i vodu a začala pronikavě páchnout.

Úklidy řeším stejně jako u klece v předchozí části - dosáhnu jen na patra ve spodní polovině, otřít nejvyšší patro nebo vyměnit hamaku je velmi obtížné a k zadní stěně se nedostanu vůbec. Protože jsou mříže chromované, přibyla mně ještě jedna starost navíc - čištění usazenin. Chromované klece se mně sice napohled líbí, ale doma už je mít nechci.

Když jsme se přistěhovaly, začalo být jasné, že nám Blešárna v.2 bude zakrátko malá. A tak se člověk začala poohlížet po jiné kleci. Poohlížela se dlouho, sháněla od jiných lidí informace a nakonec nám objednala pěkný nový byt a založila web o bydlení pro potkany.

Tentokrát nebydlíme v kvádru, ale ve skorokrychli. Byla dost velká pro pět potkanů, takže člověk pojala strašlivou myšlenku poskytnout domov nějakému bezprizornímu potkanovi. A tak se i stalo. Naštěstí v Obludáriu není problém se před tím rozjíveným mládětem schovat. Dá se tady dělat i spousta dalších zajímavých věcí - třeba shazovat v noci napáječku člověku na hlavu, hlodat do mříží nebo posouvat tunely, co nám řetízky dovolí. Od té doby, co máme nový nábytek a ve vaničce Asan, děláme na náš vkus moc málo rámusu.

Nevenin dodatek:

Klec je ve srovnáni s jinými na trhu hodně hluboká - což znamená, že je náročnější na umístění, ale na druhé straně toho do ní vejde mnohem více. Původně jsem uvažovala o Furet Tower od Ferplastu, což jsou vlastně dvě tyhle na sobě, ale na tu momentálně nemám prostor.

V základní výbavě byly dva tunely, dva oblouky, dvě patra, žebříček, nylonová hamaka, pístová napáječka a závěsná plastová miska. Pístovou napáječku jsem prodala, protože z ní menší potkani nedokážou pít, a místo ní pořídila kuličkovou s držákem - klec má totiž jen vodorovné mříže.