Příběh první :: Iris

Irisin původ ani datum narození nejsou známy. Vím jen, že se narodila v Praze a ve věku cca tří měsíců byla odvezena do policejního útulku v Měcholupech z bytu, kde se o ni asi nikdo nestaral. V přibližně třech měsících měla za sebou svrab rozlezlý prakticky po celém těle, zánět močových cest a silnou rýmu. Přinesli mi ji v malé klícce s keramickým domečkem, a podle jistých náznaků soudím, že v té kleci žila i dřív. Podle slov paní, která se o ni v útulku starala, byla přivezena ze zrušeného chovu a narodila se někdy v prosinci 2007. Barva buff tehdy nebyla moc obvyklá (ostatně není ani dnes). Pokusila jsem se ze začátku pátrat po jejím původu a případně dát vědět chovateli, že Iris žije u mě, ale bez výsledku.

Odvezla jsem si ji 5. března 2008. Strávila čtrnáct dní v karanténě, protože jsem doléčovala rýmu, která se jí po stresu ze změny prostředí vrátila. Poté jsem ji seznámila s holkami. Reagovaly trochu podrážděně, protože Iris přece jen už byla pohlavně dospělá samice a ne miminko. Iris se jich celé dva měsíce stranila. Nejspíš vůbec nebyla zvyklá na potkany. Během několika dní se ale naučila chodit na patra a lézt po mřížích. Cca v pěti měsících věku se konečně zařadila do smečky a dělala společnost mláděti, které se tou dobou přistěhovalo.

K lidem byla Iris velmi přítulná. Ráda se mazlila, měla v oblibě šplhání po uchu na hlavu. Veterinářce během vyšetření vylezla na rameno. Měla ráda lidskou i potkaní společnost a byla také velmi oblíbená. Dokázala odhadnout, kdy se chystám na potkanářský sraz nebo návštěvu, a drzostí sobě vlastní si nastupovala do přepravky, to abych ji náhodou nechtěla nechat doma. Ačkoliv v mládí prodělala mnoho nepříjemného a stresujícího, byla velmi klidná, vyrovnaná a ráda zkoumala nová prostředí i nové lidi. Nikdy se nepoprala s jiným potkanem, a to ani když se ocitl u ní v kleci nebo v přepravce.

Dožila se věku cca dvou a půl let.