Rukověť budoucího chovatele

~ Věnováno všem zodpovědným chovatelům ~

Pokud zatím o koupi potkana jen uvažujete, je tento článek věnován vám, neboť kdybyste nebyli zodpovědní (budoucí) chovatelé, nehledali byste si nainternetu informace o potkanech a nezačali číst tento článek. Jsem vděčná za každého z vás, protože brzy rozšíříte řady lidí, kteří přistupují k chovu potkanů zodpovědně.

Pořízení zvířete je mnohem větší zodpovědnost, než se na první pohled může zdát. Nemělo by to nikdy být impulzivní rozhodnutí bez uvažování nad tím, zda se vůbec o potkany budete schopní postarat. Zvíře je závazek, od kterého se nedá utéct.

Co byste měli vědět, než se rozhodnete ke koupi potkana:

1. Žijeme 2-3 roky.

S rozkošným chlupatým miminkem si domů vezete závazek na celou dobu našeho života. Jste ochotní a schopní se o nás celou tu dobu starat? Čeká-li vás v tomto horizontu větší životní změna (stěhování, změna zaměstnání, dlouhodobá stáž v zahraničí, nástup na VŠ mimo vaše bydliště, založení rodiny), zvažte důkladně, zda se i poté o nás budete moci postarat.

Kupujete-li potkana svým dětem, počítejte s tím, že o něj možná ztratí zájem a budete se o něj muset starat vy.

Rovněž určitě zvažte, zda se o potkany bude mít kdo postarat, když budete delší dobu mimo domov a nebudete je moci vzít s sebou (stáž v zahraničí apod.).

2. Jsme nároční na životní prostor, váš čas i vaše peníze.

Potřebujeme mnohem více prostoru než třeba morče, králík nebo křeček. Rádi šplháme, jsme velmi aktivní, inteligentní a zvídaví. Ke spokojenému životu tedy potřebujeme prostornou klec - čím větší, tím líp, nikdy se nemůže stát, že bychom prostor nevyužili - a možnost procházek po pokoji. Pro ty nám musíte vytvořit bezpečné prostředí, aby se nám něco nestalo nebo abychom nezničili něco důležitého my vám.

Pokud si nebudete stavět vlastní klec, asi vás překvapí, že se ceny komerčně nebo na zakázku vyráběných klecí pohybují spíš v tisících než ve stovkách. Připočítejte navíc několik stovek za vnitřní vybavení. Čímž se dostáváme k tomu, že na nás potkanech neušetříte ani nevyděláte (a to ani v případě, že začnete odchovávat mláďata). Kromě počátečních výdajů za chovatelské potřeby byste měli počítat i s nečekanými výdaji na zdravotní péči a neopomenout pravidelné a nutné výdaje za podestýlku a krmivo, které se podle počtu potkanů můžou pohybovat až ve stovkách za měsíc. Pokud si ještě sami nevyděláváte, máte nějaký pravidelný příjem, ze kterého jste schopni pokrýt náklady na chov zvířat? Popř. jsou vaši rodiče ochotní za vás zaplatit vyšší náklady, na které vaše kapesné nestačí? Pokud ne, jste ochotni šetřit si pro případ nečekných výdajů (cena operace nádoru se může vyšplhat až na tisícovku) a odpustit si nové CD nebo návštěvu kina, koncertu apod.?

Protože jsme zvídaví a družní, zajímají nás nejen naši potkaní spolubydlící, ale i vy. Jakmile si na vás zvykneme, budeme každodenně vyžadovat vaši pozornost, avšak hraní s námi a výchova miminek pro vás bude určitě příjemnou povinností.

3. Nejsme u ostatních lidí zrovna populární.

Než si přinesete domů potkaní miminka, měli byste už mít jistotu, že s tím ostatní členové domácnosti souhlasí. Obzvlášť pokud jste na nich finančně závislí a neuživíte zvířátko z vlastních peněz. Přinesete-li si domů potkáně, aniž byste předem komukoliv cokoliv řekli, a poté chtěli od rodičů koupit klec, nemůžete se pak divit, že vás nebudou považovat za dostatečně zodpovědné, abyste se o zvířátko postarali.

Pokud vaši rodiče souhlasí, ale pod podmínkami, které se neslučují se spokojeným životem potkana u vás (např. že musí žít v garáži, sám apod.), nepřistupujte na takové podmínky. Z našeho pohledu to není dobré rozhodnutí a často tím zkomplikujete život i sobě. Nechtějí-li si vaši rodiče nechat vysvětlit, proč takovéto podmínky potkanům nevyhovují, anebo je to vůbec nezajímá, nezbývá vám než pokusit se vyjednávat dál a připravit v budoucnu potkanům lepší podmínky. Anebo se poohlédnout po zvířeti, kterému takové podmínky nebudou na překážku anebo je vaši rodiče ochotněji přijmou.

Může se také stát, že někdo z vaší rodiny je na potkany alergický nebo z nich má silnou fobii, o čemž nemusíte mít vy ani tušení. Tohle jsou závažné důvody, proč koupi potkanů odložit nebo je raději nepořizovat vůbec, a měli byste si to zjistit předem. Kromě klasické alergie na srst je časté zarudnutí kůže a svědění při kontaktu s potkaní močí u lidí, kteří trpí atopickým ekzémem nebo jinými kožními problémy. Nejde tady přímo o alergii, zvířecí moč a potkaní obzvlášť je dráždivá.

Pokud bydlíte v podnájmu, měli byste mít souhlas majitele bytu s chovem potkanů a to nejlépe písemný. Totéž platí o povolení k chovu zvířat na internátech a kolejích.

4. Jsme zvířata, ne plyšáci.

Máme zvířecí projevy a potřeby. Na to byste neměli zapomínat, ušetříte si tím spoustu problémů. Mimo jiné to znamená:

• Značkujeme jak svoje teritorium, tak jeho okolí, svoje lidi a věci, které se nám líbí, protože jsme majetničtí.
• Jsme majetničtí. Budeme vám odnášet i věci, u kterých byste to nečekali, stavět si z nich za skříní hnízdo nebo je někde v klidu konzumovat.
• Naše výměšky a značky zapáchají. Jak moc, to záleží na tom, jak budete dodržovat hygienu.
• Jsme aktivní a to hlavně v noci, takže si budete muset zvyknout na noční šramoty a pískoty.
• Jsme aktivní i sexuálně, takže pořídit nám kamaráda opačného pohlaví opravdu není dobrý nápad! Chovatelstvím se dnes zabývá kdekdo, ostatně připustit dva potkany není nic těžkého. Najednou se může narodit až 20 mláďat a o ta se pak musíte postarat nebo jim sehnat nové domovy.
• Jsme společenská zvířata. Samota nám nesvědčí. Bez kamarádů stejného pohlaví nebudete šťastní, protože není v silách žádného člověka být s jeho potkanem a věnovat se mu 24 hodin denně.
• Jsme hlodavci od slova hlodat. Čas od času vám něco rozkoušeme, přehryzneme, nakousneme nebo rovnou sežereme.
• Když se cítíme ohroženi, můžeme i kousnout. Koušou také rozmazlení jedinci, které majitel nenaučil, že si nemůžou dovolit všechno. Kluci někdy začnou kousat z přemíry testosteronu. Holky zase, když vám příliš nevěří a mají v kleci hnízdo s mláďaty.

Nejsme hračky pro děti. Malé děti ještě nedokážou tak dobře koordinovat své pohyby, aby nám neubližovaly a nehrozilo jim, že ve snaze o sebeobranu kousneme. Větší děti do patnácti let už teoreticky jsou schopné se o nás starat, ale nemusí na to být dost zralé. Může se pak stát, že je za pár týdnů omrzíme, zjistí, že na péči o nás samotné nestačí anebo v nejhorším případně s námi budou zacházet nezodpovědně. Jsou mezi dětmi i výjimky, které jsou ve dvanácti letech, co se týče péče o zvířata, zodpovědnější než patnáctiletí, ovšem vy znáte vašeho potomka nejlépe a jeho zralost posuďte sami. Jsem ale toho názoru, že dětem mladším deseti let zvířata do ruky nepatří.

S čím ale nesouhlasím a co mně určitě odsouhlasí spousta lidí: nikdy nekupujte zvíře jako dárek, o kterém obdarovaný neví předem! Je velmi stresující stát se nevhodným dárkem a už jako miminko nemít jistý domov.

5. Občas potřebujeme doktora.

Už pár set generací nejsme divocí potkani a nemáme jejich odolnost. I když vaši mazlíčci pocházejí z osvědčených chovatelských stanic s dobrou pověstí a vy o ně pečujete co nejlépe, nemáte nikdy stoprocentní jistotu, že se za celý svůj život neseznámí s veterinářem.

Nejčastěji trpíme na nemoci dýchacího a močového ústrojí, parazity, zanícené otlaky na patách, někdy bohužel i na mozkové mrtvice a nádory (nejčastěji mléčné žlázy - a to platí i u samců). Jsme citliví na průvan a ofouknutí. Parazity můžeme chytit z podestýlky, kterou špatně uskladnili ve zverimexu.

Náklady na léčení se pohybují ve stovkách. Za operaci nádoru nebo abscesu, popř. kastraci zaplatíte cca tisícovku. U tak malých zvířat, jako jsou potkani, je injekční narkóza riziková a je lepší použít inhalační, která je celkově k jejich organismu šetrnější. Po injekční narkóze se zvíře probírá několik hodin a navíc hrozí předávkování, které je pro potkana často fatální. Inhalační nazkózu ale nemá každý veterinář a stojí více.

Protože se zdravotní potíže rády objevují nečekaně, měli byste s nimi počítat. To za prvé znamená znát ve svém okolí veterináře, který má zkušenosti s léčením potkanů nebo aspoň hlodavců (nebojte se zavolat a zeptat), a pro jistotu i nejbližší veterinární pohotovost. Za druhé finanční rezervu pro všechny případy (např. potkaní pokladničku, do které budete pravidelně spořit z kapesného).

Léčení našich neduhů může vyžadovat dlouhodobou péči. Nezahrnuje to jen podávání léků, ale např. i čištění abscesů, převazy pooperačních ran či úrazů nebo změnu podestýlky na ubrouskovou (a častou výměnu) v případě, že nás musíte dát do co nejčistšího prostředí. Ve stáří navíc ztrácíme sílu a pružnost těla a budeme od vás vyžadovat např. pomoc při hygieně.

Na závěr

Možná vás tyto informace překvapily a některá z nich vám teď připadá jako vážná komplikace. Nechte to chvíli uležet nebo to s někým rozeberte. Někdy "problémy" na první pohled vypadají vážnější, než jsou. Ale už fakt, že se jimi zabýváte, svědčí o tom, že k chovu potkanů přistupujete zodpovědně a nemusíte se obávat, že se rozhodnete špatně. Péče o potkany je náročná, ale když o ně budete pečovat jako o potkany, budou vás bavit dalšími a dalšími lumpárnami a milovat vás a lásku vám aktivně projevovat.

Pokud se na to ještě necítíte nebo si nejste jistí, navštivte někoho, kdo má potkany doma, a popovídejte si o věcech, které vám vrtají hlavou, popř. se přidružte na některý sraz chovatelů a s potkany a potkanáři se osobně seznamte. Uděláte si pak více jasno.