Proč nemáme rádi samotu?

Jsou věci, ve kterých jsme my potkani vám lidem velmi podobní. Kupříkladu žijeme ve skupinách, svěřujeme si děti na hlídání a rádi si hrajeme. A když na zahradě uvidíte našeho divokého příbuzného, nabeton jich tam budete mít víc.

K tomu, abychom přežili, potřebujeme jídlo, pití, místo k bydlení a veterinární péči. U vás je to podobné, jenom potřebujete navíc oblečení, protože nemáte kožich. Stačí vám to k přežití. Ale stačí vám to ke spokojenému životu? Nám taky ne. Protože:

Jsme společenští a život o samotě je pro nás nepřirozený.

Život ve smečce nám dává pocit bezpečí. Nejsme sami, ani když jsou lidé pryč nebo na nás nemají čas, což je velká většina dne. Když spíme na jedné hromadě a zahříváme se navzájem, je nám to příjemné a cítíme se natolik bezpečně, že spíme tvrdě a než se probudíme a vstaneme, stihne nám naše člověk vytřít patra. Někdy spíme sami - když chceme mít klid. To vy lidé občas taky máte všeho dost a chcete mít chvilku klidu. Vám to možná ani nepřijde, jak skvělé je mít svobodnou volbu, zda budete čas trávit sami nebo s jinými lidmi.

Pro spoustu lidí bude asi těžké vžít do naší situace. Vy o sobě rozhodujete sami, ale my ne - za nás ta rozhodnutí činíte vy a je na vaší zodpovědnosti, jak a s kým budeme žít. Záleží vám na nás, a tak nám určitě chcete poskytnout více, než jen co nutně potřebujeme k přežití. Zdůrazňuji, že jsme zvířata a čím přirozenější prostředí nám poskytnete, tím budeme šťastnější. A protože jsme zvířata ingeligentní, budeme vás za to mít rádi.

Jsme zvědaví a i když máme kamarády, nepřestaneme se o vás zajímat.

Občas se setkáváme s názorem, že dva potkani v jedné kleci se budou prát o pozornost svého člověka a bude je to stresovat. Ale když se zamyslíte, nenajdete důvod, proč by měl potkan upřednostňovat lidi před vlastním druhem. Určitě se mnou budete souhlasit v tom, že člověk obklopený zvířaty, ale žijící bez kontaktu s jakýmkoliv jiným člověkem, nebude šťastný. Sice se upne na své mazlíčky, ale lidi mu nikdy nenahradí. Potkan, který nikdy neuvidí jiného potkana, je na tom stejně.

Není ve vašich možnostech věnovat se nám 24 hodin denně.

V noci spíte a ve dne jste ve škole nebo v práci. S tím nic nenaděláte. Přes den my obvykle spíme - na jedné hromadě v hamace. Jsme ale aktivní uprostřed noci, což je doba, kdy jste vy lidé absolutně nepoužitelní. To vám jistě potvrdí každý člověk, který má pelíšek ve stejné místnosti jako je potkaní byt. Někteří si dokonce pořizují zátky do uší.

Co dělá potkan, který je sám? Nudí se. I kdyby měl klec plnou hraček. Ani plyšák v hamace nenahradí jiného potkana, protože nehřeje a po probuzení ho nebude čistit. Každá hračka jednou omrzí. Časem pak vás samotář pravděpodobně začne být neurotický a asociální nebo ztratí zájem i o kontakt s člověkem. Jsou i případy, kdy začne kousat.

Když váš potkan zestárne, pocítíte naplno všechny nevýhody chovu o samotě. Přestane časem zvládat hygienu, ale není žádný jiný potkan, který mu s čištěním pomůže, při spaní ho bude zahřívat anebo mu třeba nechá část jídla, které si odnosil z misky do úkrytu. Někteří potkani mají opravu pečovatelské sklony a nosí staříkovi pamlsky přímo před čenich anebo mu pomáhají při přesunu po kleci. Vám tak odpadají starosti, na které nejste zvyklí, a potkan prožije příjemnější podzim života.