Druhy karantény

Spousta z nás v jistém druhu volné karantény žije neustále, ačkoliv si to by možná ani neuvědomujete - obvykle se nedostáváme do kontaktu s cizími potkany a jinými hlodavci a když jste sami nemocní, snažíte se nás nenakazit.

Přísnější a bezpečnější formou je dočasná (zpravidla dvoutýdenní) separace jedince či jedinců v jiném domě nebo na místě, kde nedýchají stejný vzduch s ostatními a ideálně se o ně stará někdo jiný než vy (pokud to nejde, sprchujte se a převlékejte, hned jak se odtamtud vrátíte domů). Potkan nejen nesmí být v kontaktu s jinými potkany, ale ani s jinými hlodavci a jeho chovatelské potřeby musí být striktně odděleny od potřeb ostatních potkanů.

V případě, že se u vašeho potkana projeví nějaká nemoc a je vyléčena, nevracejte jej k ostatním! Karanténu je třeba restartovat poté, co se uzdraví a dobere léky, které by mohly zakrýt projevy jiných nemocí.

Před parazity a kontaktně přenosnými chorobami ochráníte své potkany už oddělením do jiné místnosti v domě a neustálým mytím rukou. Před vzduchem přenosnými infekcemi ne.

Zvířata ve výzkumných ústavech žijí v totální izolaci, protože zavlečení infekce do chovu by bylo pro výzkum pohromou.