Tzv. "skenování" provádí potkan tehdy, když špatně vidí a potřebuje si rozpohybovat okolí. Potkani na rozdíl od lidí mají oči po straně hlavy a zorné pole levého a pravého oka je různé. Zatímco člověku stačí pro odhad vzdálenosti porovnat údaje přicházející z pravého a levého oka, potkan si potřebuje objekt "rozpohybovat". Zkuste si to sami - zavřete jedno oko a otočte se. Máte problém rozeznat, jak je co daleko? Zkuste pohnout hlavou...
Červenoocí potkani vidí mnohem hůř než černoocí, takže skenují velmi často. Černoocí potkani obvykle skenují, když si potřebují odměřit vzdálenost před skokem.
Náhlé cukání, rychlé pobíhání po kleci a zběsilé skákání je běžný projev chování potkaního dorostu. Zbystřit pozornost je třeba až ve chvíli, kdy potkan nereaguje na obvyklé podněty a začne se takto chovat náhle bez zjevného důvodu, pak by mohlo jít o neurologický problém.
Potkan se obvykle naježí při konfrontaci s vetřelcem (přitom stačí, aby cítil pach cizího potkana). Takto se vlastně "udělá větším". Pořádně naježený potkan opravdu vypadá dvakrát větší, než je.
Zježení chlupů může ale být i projevem nemoci - proto pokud váš potkan sedí v rohu klece, nejí, je nahrbený a má naježenou srst, je třeba jít k veterináři.
Hmatové vousky u potkana částečně nahrazují zrak. Potkan špatně vidí na blízko i na dálku a tak blízké předměty zkoumá tím, že je "zametá" vousky. Tímto způsobem např. pozná, zda má před sebou pevnou zem nebo vzduch, když chce vstoupit na stůl se skleněnou deskou a očima nerozezná, zda má kam šlápnout.
Hlavička nakloněná trvale na levou nebo pravou stranu ukazuje na poškození mozku nebo rovnovážného tělíska v uchu v důsledku zánětu nebo mrtvice. Ve všech případech jde o vážný zdravotní problém, který může potkana ohrožovat na životě. Je nutné co nejdříve vyhledat veterináře.
Ve vážnějších stadiích může potkan naklánět celé tělo a přepadávat na stranu.
Samice napruženě poskakuje po kleci a někdy piští, kdykoliv se jí dotknete. Toto je projevem blížící se říje. Během nejbližších hodin se k poskakování může přidružit prohýbání a vibrace oušky.
Bývá pozorováno u potkanů stavějících hnízdo - hlavně březích a kojících samic a samic s falešnou březostí - a snášejících všechno, co v okolí najdou. Když jim dojde materiál, začnou nosit do hnízda i vlastní ocas.
Projev zvláštnosti potkaní fyziognomie, který občas vyděsí začínající potkanáře. Rychlé poulení očí z důlků obvykle provází skřípání zuby a důvod tkví v propojenosti obličejových svalů. Ačkoliv to vypadá strašidelně, jde zpravidla o projev spokojenosti.
Tento pohyb, tzv. lordózu, provádějí samice v říji.
Potkan se otírá spodní čelistí o zem, dostane-li se mu to tlamy něco odporného. Vzhledem k propojení obličenových dutin takhle může reagovat i na pachuť kapek do nosu či ucha, která mu "prosákla" do krku.
Jde o další projev říje u samic.
Rychlé krátké vibrování ocasem je projevem rozčilení, např. při setkání s nežádoucím vetřelcem.
Naopak pomalé široké vlnivé pohyby značí spokojenost.